Znak města

Hostouň, kterou založil Gumpert z Hostouně roku 1228 se poprvé objevuje v pramenech roku 1238. Byla rozdělena mezi jeho nástupce. Teprve Prothaovi se podařilo v šedesátých letech 14. století Hostouň pod svojí vládou sjednotit. Roku 1360 byl založen zdejší kostel, který se nejpozději v roce 1382 stal farním kostelem, 16.3.1805 byla farnost povýšena na děkanát V roce 1423 vlastnil Hostouň Ctibor z Olštejna, 2.11.1456 Hostouni daroval odúmrtní právo (CIM IV-2, č. 328). 7.8.1492 (č. 609) jej potvrdil Jindřich Kolowrat, kterého záhy vystřídal Christian z Gutštejna, ten však Hostouň vyměnil s Janem z Rabštejna, i on 6.9.1513 potvrdil privilegia (CIM IV-3, Nr. 826). 1522 je Hostouň jmenována trhovým městem, ve stejném roce město dědí Moritz Schilck z Holiče, 1580 pak Anna, manželka Jiřího z Gutštejna, na jehož přání císař Rudolf II. dovolil v Hostouni v roce 1578 dva jarmarky a jeden trh s koňmi.

11.3.(?) 1578 zapůjčil Rudolf II. Hostouni mimo práva pečetit červeným voskem i následující znak: na modrém pozadí eine cínovou zeď s otevřenou zlatou bránou, křídly brány a černou vytaženou branou, za zdí dvě věže s okny, červenými kopulemi a zlatými hlavicemi, mezi kterými se vznáší znak, rozdělený, nahoře rozpůlený; vpravo nahoře na zlatém podkladě černé parohy (odvozené od Gutštejnských), vlevo na stříbrozlatém podkladě korunovaný lev opačných barev (Rabensteinové), dolejšek červený (původní pánové z Hostouně) (Sedláček 1908, str. 253). Jen tento malý znak zdobí pečeť starosty, na horním okraji datované rokem 1609 a obsahující vyrytý nápis

SIGILL.IVDICVM.CIVITAIS.HOSTOVI
(Čada 19? č. 17). V roce 1588 si Hostouň určila velký a malý typ pečetidla, 1609 pak velký. Ten měří v průměru 45mm, je stříbrný a obsahuje nápis:
SIGILLVUM:CIVITATIS:HOSTOVIENSIS:1.60.9.
byl používán ještě v roce 1719; znázorňuje věže se špičatou střechou, v každé pět oken (2, 1, 2); později se vyskytovaly pouze tři (1, 2) (č. 16, odst. II/2). Od roku 1806 pak existuje současně malý a velký typ.

Deutsche Version Česká verze English Version