Rodné Město Hostouň - Kronika
1228 Založení vsi Gumpertem z Hostouně
1333 Zmíněni Protwitz z Hostouně a Doberhost z Hostouně se synem Pawlikem
1360 Pawlik, Prothus a Zdeněk z Hostouně přijímají kněze
1364 Zmíněn Pawlik z Hostouně
1378 Petr a Jan z Rožmberku, poručníci dětí Prothuse z Hostouně přijímají nového kněze
1379 Pánem Hostouně se stává Raček z Hostouně
1412 Raček z Hostouně přijímá nového kněze, společně s knězem Pavlem vytváří kaplanské místo, následně se vlády nad Hostouní ujímá rod Volfštejnských
1419 Zmíněna Beneda z Volfštejna
1423 Tiburz z Volfštejna (umírá 1456), v písemnictví zmiňován často také jako Ctibor z Olštejna, zaměstnává v kostele a v roce
1424 při oltáři sv. Katřiny nového kněze
1437 Tiburz z Volfštejna je povolán do stolice Královského zemského práva. Uděluje Hostouňským právo podle své úvahy darovat, prodat nebo dědit movitý i nemovitý majetek
1456 Prothus Černín z Chudenic potvrzuje práva udělená Hostouňským Tiburzem z Volfštejna
1485 Tiburz z Volfštejna, syn Tiburz z Volfštejna zemřelého v roce 1456 je zmíněn jako vlastník Královského zemského práva jako rytíř
1497 Tiburz z Volfštejna umírá bez potomků. Je posledním zástupcem rodu Volfštejnských.
1497 Jindřich Kolowrat Krakowský začíná vládnout nad Hostouní. Potvrzuje Hostouňským práva udělená Tiburzem z Volfštejna a rozšiřuje je na své robotníky. Jan z Rabštejna (umírá okolo roku 1540) přebírá hostouňské statky. Také on potvrzuje Hostouňským práva udělená svými předchůdci.
1513 Hostouňským uděluje za jimi projevenou věrnost a úctu čest, díky které je každý hostouňský rodák, který dosáhl 70 let, osvobozený až do smrti od všech forem roboty
1539 Jan z Rabštejna osvobozuje Hostouňské od všech odvodů radnici, s výjimkou odvodů za pivovarnictví a pivo vůbec Václav a Adalbert z Rabštejna, synové Jana z Rabštejna, přebírají ještě za života otce hostouňské statky
1544 Václav a Adalbert z Rabštejna potvrzují Hostouňským jim již dříve udělená práva
Moriz Schlick z Holiče (umírá 1578), strýc Adalberta z Rabštejna získává všechny statky pod podmínkou, že po jeho smrti přejdou všechny statky na Václava z Rabštejna
1571 Jan a Wolf z Gutštejna jsou jmenováni pány Hostouně
Sestry Barbara Svitakov a Anna z Gutštejna a Rabštejna (umírá 1586) dědí vládu nad Hostouní
1586 Práva na Hostouň jsou převedena na Jiří z Gutštejna, manžela zemřelé Anny z Gutštejna a Rabštejna, také on potvrzuje Hostouňským již dříve získaná práva
1587 Císař Rudolf II. uděluje Hostouni práva města. Město Hostouň obdrží znak a právo pečetit červeným voskem. Mohou se zde usídlit řemeslníci a vykonávat své řemeslo. Rudolf II. potvrzuje všechna dříve udělená privilegia.
Jiří z Gutštejna uděluje Hostouňským právo obsadit úřad radního Čechem a poté vést stížnosti a soudy v českém jazyce. Starosta a radní jsou oprávněni zvolit si sami vhodnou osobu pro úřad soudce. Každý obyvatel má právo vařit pivo, když na něj přijde řada. Zemře-li někdo bez dědiců, nepřipadne majetek pánovi, ale městu. Obyvatelé mohou své statky prodat lidem, kteří nebydlí ve městě. Po zohlednění chudoby poddaných určí, jestli mohou být osvobozeni od roboty ruční prácí, nebo s koňmi, s výjimkou doby sklizně a tradičních odvodů, které jsou zaznamenány v registrech. Pastviny nesmí být Hostouňským odebrány ani vrchností, ani budoucími pány.
1598 Výše uvedená práva byla zaznamenána do Zemských desek
Jiří z Gutštejna umírá a zanechává Hostouň a Svržno strýci Jindřichu Laurenzi z Gutštejna
1601 Císař Rudolf II. potvrzuje privilegia městu Hostouň
1620 Jindřich Laurenz hrabě z Gutštejna je po třicetileté válce zadržen ve svém domě, odsouzen k odebrání veškerého majetku a uvržen do vězení. V zajetí v Praze je držen až do roku 1624. Kníže z Lichtenštejna převezme všechny jeho statky.
1622 Kníže z Lichtenštejna prodává Hostouň a Svržno Zdeňkovi Wratislawu z Mitrovic
1624 Kristýna Kordula Černínová, rozená Helmáková, choť Prothea Černína z Chudenic získává statky po Zdeňkovi Wratislawu z Mitrovic
1625 Prothus Černín z Chudenic potvrzuje nový řád cechů
1626 Hostouňským jsou potvrzena všechna práva Protheem Černínem z Chudenic, jsou obnovena a zapsána do Zemských desek, zápis je pak revidován v roce 1640 v Domažlicích
Císař Ferdinand II. potvrzuje městu Hostouň privilegia udělená dřívější císařovnou ve Vídni
1634 Hostouň přechází pod Marii Annu Černínovou, chotí Ludvíka hraběte z Starhembergu
1656 Ti prodávají statky hraběti Matyášovi Trauttmansdorffovi, který je spojí se svým panstvím Horšovský Týn
1737 Císař Karel VII. potvrzuje všechna dříve udělená privilegia
1783 Císař Josef II. potvrzuje rovněž všechna privilegia „pokud neodporují Zemskému právu“
1793 Císař František II. potvrzuje privilegia města
1877 19. srpna zachvátí město oheň, jehož obětí se stane Děkanátní kostel spolu se školou
1918 Po prohrané první světové válce a rozbití Rakousko-Uherské monarchie se Hostouň stává součástí první Československé republiky
1938 Připojení Sudet k Německé říši a vpád německých vojsk na sudetoněmecká území
1945 Konec druhé světové války a obsazení hostouňského okrsku americkými vojsky, vyhlášení druhé Československé republiky
1946 Odsun všech německých Hostouňských za nelidských podmínek do Německa a Rakouska
1948 ČSR se stává socialistickou republikou
1988 Město Dillingen an der Donau přebírá patronát nad odsunutými hostouňskými rodáky
1989 Sametová revoluce
1993 Vznik České republiky
2004 Obec Waldthurn v Horní Falci a Hostouň se stávají partnerskými městy
